Nabídka fotografování kapely Jeden Kmen, za příležitosti oslav a tradice, jako je pálení čarodějnic, byla neodmítnutelná. Historie a samotný Špilberk mě imponují. Musím přiznat, že sladění hudby Jednoho kmene s expozicí obrovského ohně opravdu hrálo do duše.
Vtipné bylo, když se návštěvníci hnali co nejvíc dopředu při samotném zapalování. Dle mého bylo očividné, že takhle velká hráz, bude opravdu hodně hořet. Chvilku by se mohlo zdát, že to byl teror. Věřím, že pro ty co stáli úplně u zábradlí tak chvíli bylo. Každopádně článek z brněnské drbny mi přišel hodně click-baitový. Čti zde!
Co se fotografování týče, bral jsem to spíše observačně. Nevím jestli to je moje výhoda či ne. Každopádně mě nebaví se protahovat mezi tančícími lidmi a mačkat se pro snímek z co největší blízkosti. Samozdřejmě to vždycky párkrát udělám, ale snažím se to co nejvíc omezit. Vtipné byl začátek koncertu, kdy právě kvůli ohni a větru lidi stáli téměř mezi kapelou. Líbilo se mi, že to kapelu vůbec nepřekvapilo a v koncertu s lidmi na podiu hráli.
Koncert začal ještě za světla, tak nebylo moc co řešit. Uplatnil jsem i méně světelné objektivy, ale v moment kdy přišla tma. Dominovala Sony 85mm, f1,8, která svojí práci zastala perfektně. V samotném post-procesu jsem se uchýlil k editu do černobílé. Je to hlavně z důvodů, za mě ne moc štastného nasvícení podia fialovými barvami, které ve fotografii mám rád asi nejméně. Celé to do sebe s černobílou sedlo a umocnilo feeling kapely Jeden Kmen.
Děkuji za tuto příležitost a těším se, někdy příště.
